Rok 1915

 

                V roce 1915 byli Němci nuceni poskytnout na srbské frontě pomoc svému rakousko-uherskému spojenci, neboť se ukázalo, že rakousko-uherská armáda není schopna dosáhnout naplánovaných cílů. Po přisunutí dostatečného množství jednotek  začal 6. října rozhodující útok na Srbsko. Dne 11. října 1915 vstoupilo do války na straně Trojspolku Bulharsko, bulharská armáda zaútočila na Srbsko a bylo jasné, že soustředěnému náporu armád Německa, Rakouska-Uherska a nově Bulharska nemůže Srbsko dlouho odolávat. Přestože Srbové bojovali statečně, nezbylo srbské armádě než ustupovat na jih, pokud nechtěla být obklíčena a zničena.

               O změnu situace na západní frontě se v roce 1915 pokusili Britové (10. března u Neuve Chapelle), Francouzi (u Champagne a v Alsasku) i Němci (22. dubna u Ypry včetně použití otravných plynů), ale jen malé části území změnily v  tomto roce majitele.  Bojovalo se rovněž na moři, kde německé ponorky dosáhly skvělých výsledků proti válečným i obchodním lodím Dohody.

 

Užití bojových plynů

 

                V létě roku 1915 zahájili Němci v součinnosti s rakousko-uherskými vojsky generální ofenzívu na celé východní frontě. Výsledkem byly veliké územní zisky, ruská armáda byla vytlačena z Polska, z Litvy a z části Lotyšska a Běloruska . Úplně porazit ruská vojska se však nepodařilo.

 

Dobytí ruských pozic a odvod zajatých ruských vojáků

 

                Strategická situace Osmanské říše se během roku 1915 poněkud zhoršila, neboť Rusové zvítězili na Kavkaze, osmanský útok na Egypt s cílem dobýt Suezský průplav byl odražen a Britové s Francouzi se vylodili v Dardanelách s cílem získat kontrolu nad Dardanelským průlivem a zaútočit přímo na Istanbul. Boje v Dardanelách (bitva o Gallipoli) pak trvaly až do 9. ledna 1916, kdy byly vyčerpané oddíly Britů a Francouzů evakuovány. Toto vítězství sice umožnilo Osmanské říši pokračovat ve válce, ale boje ji velmi ekonomicky vyčerpaly.

                Dne 3. května 1915 vystoupila Itálie z Trojspolku a 23. května vyhlásila válku Rakousko-Uhersku. Tato změna stran vyplynula z britsko-italských jednání v Londýně, kde bylo Itálii přislíbeno velké území Istrie a Dalmácie za vojenskou pomoc proti Trojspolku. Přesně o měsíc později spustili Italové ofenzívu ve směru na Terst, čímž vzniká italská fronta. Výsledkem byla bitva na řece Soči (Isonzo) ve které se italská armáda, i přes svou početní převahu nad oddíly Rakouska-Uherska, nedokázala posadit. Do konce roku 1915 se tak na tomto nevelkém území odehrály čtyři bitvy známé jako první až čtvrtá bitva na řece Soči. Výsledkem všech těchto bitev byly vysoké ztráty a téměř žádné územní zisky.